Obec
Moravské Knínice

Změna velikosti písma

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Historie > Historie obce od nejstarších dob

Historie obce od nejstarších dob

Doklady osídlení pravěkým člověkem na území Moravských Knínic pocházejí ze starší i mladší doby kamenné. Velmi cenný je nález paleolitického hrobu z čepelovitého rydla z trati Poloudělí. Na řadě míst byly nalezeny pozůstatky keramiky a nástrojů. Pohřebiště z doby bronzové zase svědčí o existenci prastaré obchodní cesty. Z římské doby se zde našlo několik mincí.

Stáří obce lze odhadovat na základě přípony - ice, která bývá u osad založených kolem 10. století.

První zmínka o Moravských Knínicích pochází z roku 1235 z listiny, v níž papež Řehoř IX. vzal pod svou ochranu cisterciácký klášter v Předklášteří u Tišnova. Při této příležitosti papež zmiňuje obec Chieniz, jenž přináleží klášteru.

Roku 1350 podstupuje Boček z Medlova ves Kněnice (Knyechnicz) se vším příslušenstvím a vesničkou Kocanov pánům Bočkovi, Vilémovi a Hroznatovi, bratřím z Kunštátu. Přibližně ve stejné době pak markrabě moravský Jan Jindřich pořídil hradní kapli sv. Prokopa na Veveří poplatnými lidmi z Moravských Knínic.

Názvem Kněnice (Knínice) se označovaly ty osady, které patřily kněžně (Knienei). Podoba nárvu se pochopitelně vyvíjela. Jsou doložena jména Chneniz (1235), Khneniz(1238), v Morawských Knijnzych (1528).

Přívlastek Moravské se objevuje poprvé v roce 1437 a začal se užívat pro odlišení od Německých dnes Veverských Knínic. Moravské Knínice náležely od let 1350-1375 trvale k panství veverskému a měly povinnnosti k hradu. Soudní moc zde vykonával od 14. století hejtman z Veveří.

Obec měnila majitele podle toho, jak se měnili páni na Veveří. Více o tom pojednává Vlastivěda Moravská, Tišnovský okres.

O významu obce svědčí také existence obecní pečeti. Nejstarší listina potvrzená uvedenou pečetí pochází z roku 1667, ale pečeť nese ve znaku podrývák, což je staré zemědělské nářadí sloužící ke kypření půdy, předchůdce ruchadla, a vinařský nůž. V horní části pečetě ji zkratka P.P.O.M.K. - Pečeť poctivé obce Moravsko Knínické. Po levé straně je 12 a po pravé straně 6 drobných hvězdiček. Okraj lemuje jednoduchý ornament venkovitého tvaru. Dílo zhotovil patrně kovářský mistr.

Vinařský nůž dokládá tradici vinohradnictví v Mor. Knínicích. Vinná réva se zde pěstovala ještě v 20. století, ale vlivem podnebí postupně vyhynula. Pozůstatky vinohradů však můžeme dodnes pozorovat na terénním reliéfu v ulici Vinohradské.

O životě obyvatel Moravských Knínic se dovídáme při záznamech o změnách majitelů veverského panství, ze zápisků farářů, později obecních písařů, ale zejména ze sporů a stížnosti. Představu o podbě obce si můžeme utvořit např. z tereziánského katastru (tj. soupis veškeré půdy pořízený v roce 1749 za vlády císařovny Marie Terezie). V obci žilo 7 celoláníků, 3 tříčvrtlánicí, 14 půlláníků, 16 podsedků, 3 krejčí, 1 tkadlec, 1 tesař, 2 kováči, 4 domky byly bez rolí. Podle majetku měli obyvatelé vyměřeny robotní povinnosti. Tažní i pěší robota byla zrušena roku 1848. Ze Zápisů obecního písaře se dozvídáme o přítomnosti francouzských vojáků v letech 1805 a 1809, později Prusů i o zátěži, kterou vojsko v obci pro její obvytele znamenalo. Ještě jednu zajímavost zapsal písař Antonín Hoffman. V roce 1811 byla na obloze pozorována kometa a jak už to bývá, její výskyt byl dáván do souvislosti s pádem rakouské měny. V roce 1836 bylo v Mor. Knínicich napočítáno 84 domů se 460 obyvateli.

Na přelomu 19. a 20. století s rostoucími požadavky na dopravu vybudovali Kníničtí nové komunikace. V letech 1892-94 byla budována nová silnice do Kuřimi, v roce 1902 bylo započato s výstavbou spojovací silnice k Čebínu. Dobudována byla v r. 1904. Komunikace ve směru k Chudčicím se stavěla opět s přispěním obce v letech 1911-22. Kromě nových silnic bylo v roce 1910 rovněž započato se stavbou železniční dráhy z Kuřimi do Veverské Bitýšky. Na stavbě pracovali lidé z celého světa, kterým se říkalo bratránci. Trať byla dána do provozu v roce 1911. Železnice sloužila do roku 1936, tehdy ji koupil Baťa a lokomotivy i vagóny byly převezeny do Zlína.

S novým stoletím příšlo oživení veřejného a spolkového života. V Knínicích vznikla řada spolků. Zemědělci založili Družstvo pro chov hověžího a vepřového dobytka. Provádění melioračních prací zajišťovalo Vodní družstvo (1908). Národní jednota založená v roce 1911 měla zase podporovat české školství na území monarchie.

Ale to už na dveře klepala první světová válka, z Moravských Knínic muselo narukovat 187 mužů a obyvatelstvo se muselo přizpůsobit válečnému životu s lístkovým systémem a odvody základních potravin.

Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.moravskekninice.cz

Registrujte se zde

Inzerce_nakoleipesky.jpg

28. 3. Soňa

Zítra: Taťána

Zeptejte se zastupitelů

příspěvků: 1

Návštěvnost stránek

692851