OBEC
MORAVSKÉ KNÍNICE

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvodní strana > Historie > Období v letech 1945-1989

Období v letech 1945-1989

Obec prodělala po roce 1945 značnou proměnu, vytváření její dnešní tváře zažila řada našich současníků. O tom, co se v obci za posledních 50 let změnilo se podrobně dočítáme v obecné kronice, kterou obětavě vedli od r. 1949 F. Mašek a od roku 1976 Josef Helán. Je jejich zásluhou, že se zde dočteme nejen o událostech spjatých s obcí, ale i s jejich osobním komentářem, který v mnoha případech polemizuje s tehdejším oficiálním názorem.

Obec prodělala několik organizačních změn. V roce 1949 byla přičleněna k okresu Brno-venkov (dříve byla součástí Tišnovského okresu). V 50. letech došlo k velkým změnám katastrálního území. V roce 1952 bylo předáno 220ha lesa do celku Státních lesů lesního hospodářství Rosice. V roce 1956 se začala upravovat vojenská střelnice v Kocanově, pozemky byly vojenské správě prodány za symbolickou cenu. Od 1. 1. 1957 přišla obec od dalších 603 ha lesa. A konečně v roce 1970 byla obec přičleněna ke Kuřimi. O nesouhlasu, ale i bezmocnosti Knínických svědčí trpký zápis v obrané kronice.

Tvář obce nejvíce změnil vznik Jednotného zemědělského družstva (JZD). JZD bylo v Moravských Knínicích založeno 25. července 1950. Do JZD se sice přihlásilo 65 občanů, ale většina členů vlastnila jen malou výměru (největší byla 8,71 ha). Celkově obhospodařovalo pouhých 74,29 ha, včetně farských pozemků, které obci připadly v roce 1949. K JZD bylo přičleněno i prádelné družstvo založené v roce 1947.

V průběhu 50. let byl na soukromě hospodářící zemědělce vyvíjen trvalý nátlak, zpočátku bez výraznějšího úspěchu, ale přesvědčování, zákazy a příkazy, i případné sankce přiměly zemědělce, aby vstoupili v roce 1957 do JZD. Vstupem nových členů JZD obhospodařovalo nyní 422 ha (místo 47,29). Zpočátku se využívaly budovy velkých sedláků, zejména v Koutě, ale postupně družstvo vybudovalo - mimo jiné - drůbežárny (1958), kravín (1958-60), porodnu pro prasnice, váhu, garáže (1060-61), silážní jámu (1960) atd.

Kronikář však zaznamenal i problematické důsledky extenzívného zemědělství.
"... řepa byla zarostlá ornicí, vrbicí a jiným plevelem tak hustě, že řepu nebylo ani vidět a plevel sahal lidem až do kolen. Není pamětníka, který by pamatoval tak zarostlou řepu. Funkcionáři JZD odůvodňují toto zaplevelení tím, že řepa byla práškována jedovatým postřikem a nesmělo se po dobu 14-ti dní na toto pole vkročit."

JZD v Moravských Knínicích se v roce 1973 složila s JZD v Jinačovicích a neslo název JZD Budovatel. Tendence k vytváření velkých koplexů pokračovalo v roce 1977 sloučením JZD Budovatel s JZD se sídlem v Čebíně pod jménem JZD Družba.

Ještě je nutné se zmínit v souvislosti s JZD o vzniku jezdeckého oddílu. Chov koní je dodnes nepřehlédnutelným specifikem obce. V roce 1978 vznikla v M. Knínicích ještě Tělovýchovná jednota jezdectví.

Dostihová stáj dosáhla výrazných úspěchů v roce 1979. Na rovinových i překážkových dostizích 6 - krát zvítězili a 23 - krát se umístili, koně z Moravských Knínic. Neúspěšnějším koněm byl klisna Legenda, která v sedle s ing. J. Chaloupkou zvítězila ve Velké pardubické.
Stavební ruch se však neodehrával jen v areálu JZD. Postupně byly od roku 195é stavěny bezprašné komunikace a rovněž budovány kanalizace a vodovod (v r. 1958).

Mateřská školka v obci sice fungovala od roku 1948, ale v letech 1962-63 byla vybudována nová budova MŠ. V roce 1975 byla dána do provozu samoobsluha. V letech 1973-75 byla provedena generální oprava hřbitova i se stavbou nové márnice. A konečně byla postavena nová požární zbrojnice a rekonstruována obecní kancelář (1978-84). Většinu těchto staveb vybudovali Kníničtí sami.

Čtyřicet let socialismu, zvláště necitlivé zásahy do struktury živnostníků a řemeslníků způsobily, že v obci přestali existovat samostatní řemeslníci a teprve na sklonku 80. let byly některé živnosti znovu obnovovány. Charakter vesnice se proměnil, už nepřevládá zemědělství a tradiční řemesla, lidé jezdí za prací do Kuřimi a Brna.