OBEC
MORAVSKÉ KNÍNICE

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvodní strana > Turistika > Cykloturistika > Cyklotrasa 5171

 

Cyklotrasa 5171

Trasa 5171 (57 km)

Průběh trasy:
Veverská Bítýška – Šmelcovna – Javůrek – Rosice – Tetčice – Dolní Kounice – Pohořelice

Charakteristika:
Tato trasa vede nejdříve velmi oblíbeným údolím Bílého potoka po asfaltové silnici, poté stoupá z údolí po lesní nezpevněné cestě. Pak klesá postupně po silnicích III. tř. do Rosic. Mezi Rosicemi a Tetčicemi vede pěkná místní komunikace se zákazem vjezdu aut. Další oblíbený, avšak kopcovitý úsek vede východně od Tetčic nad údolím Bobravy nejdříve po lesní asfaltce, poté po zpevněné cestě. Lesy východně od Tetčic patří do přírodního parku Bobrava, vede jimi několik dobře sjízdných asfaltových silnic se zákazem vjezdu aut. Zbytek trasy až do Pohořelic vede po místních komunikacích nebo po silnicích III. tř. Trasa v r. 2007 nebyla ještě celá (zejména v údolí Bílého potoka) vyznačena.

Značení trasy:
Značení dopravní s číslem

Zajímavosti na trase:

▼☺ Veverská Bítýška: viz trasa 1.
▼‼ Hálův mlýn: silnice vpravo do kopce překonává prudké stoupání a poté klesání, jež je nebezpečné, má několik ostrých zatáček. Cesta vedená v ose údolí není asfaltová, ale na kole sjízdná je dobře. Obě varianty jízdy se spojují na Šmelcovně.
▼ Šmelcovna: skupina samot v údolí Bílého potoka v místě, kde se od středověku až do počátku 19. stol. zpracovávala stříbrná a železná ruda. V l. 1912–33 se zde „Vítání jara“, akce s tradicí již od r. 1902, zúčastňoval se svými přáteli i básník Petr Bezruč (pamětní deska).
○ Údolí Bílého potoka: nad Šmelcovnou po Velkou Bíteš údolím vede modrá pěší trasa. Pro kola je údolí sjízdné jen s velkými obtížemi. Často je třeba překonávat řadu terénních překážek, po cestě je několik brodů. Za velké vody je údolí zcela neprůchodné.
‼ Nebezpečné stoupání/klesání na lesní cestě.
▼ Domašov: v 18. stol. se v okolí těžila železná ruda, kostel sv. Vavřince z doby před r. 1255, četné pozdější úpravy.
▼ Rudka.
▼ Litostrov.
▼ Rosice: na místě gotického hradu asi ze 14. stol. postaven v l. 1570-79 renesanční zámek, mj. hlavní sídlo zemského hejtmana Karla Staršího ze Žerotína. Zde byl r. 1611 dohodnut postup moravské šlechty ve prospěch krále Matyáše proti Rudolfu II. Město v 16. stol. středisko českých bratří. Po porážce stavovského povstání r. 1620 museli Žerotínové Rosice opustit. Zámek zčásti zpřístupněn. Zámecký park se 47 druhy dřevin. Empírová radnice z r. 1815, vedle ní kamenný pranýř z 1. pol. 17. stol. Proti zámku nárožní novorenesanční Rahmův dům z 3. čtvrtiny 19. stol. Uprostřed Palackého nám. kašna se sochou ženy z blanenské litiny z r. 1869. Pod kostelem kamenný klenutý můstek z 18. stol. Kostel sv. Martina s románským jádrem z 3. čtvrtiny 12. stol. Barokní fara z r. 1736. Nad městem barokní kaple Nejsv. Trojice z doby před r. 1691. Ve včelařském středisku Českého svazu včelařů ve Zbýšovské ul. muzeum s expozicí českého včelařství.
▼ Tetčice, ŽST: na návsi kaple sv. Floriána z r. 1764. Na skále socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. stol.
‼ Nebezpečné stoupání/klesání ve svahu kopce Bučín.
▼ Na Bučíně, rozc.: v blízkosti je hájovna.
‼ Nebezpečné klesání/stoupání.
▼ Ve Špidlenách: hájovna.
▼ Hlína: v blízkosti obce rozhledna Vladimíra Menšíka.
▼ Pod Babí horou, rozc.
▼ Moravské Bránice: r. 1868-70 byla zde postavena železnice Brno – Hrušovany n. Jevišovkou jakožto součást uvažovaného druhého spojení Brno – Vídeň. Údolí Jihlavy bylo 2 km záp. od obce překlenuto 373,5 m dlouhým a 45 m vysokým mostem za účasti projekční kanceláře A. G. Eiffela. Když starý most po více než 100 letech provozu dosloužil, byl z větší části rozebrán a Vítkovické železárny vyrobily most nový.
▼ Nové Bránice.
▼ Dolní Kounice: osada vznikla v souvislosti se založením ženského premonstrátského kláštera Rosa coeli v l. 1181-83. Po vypálení husity klášter zchudl a r. 1526 byl zrušen. Zřícenina kláštera je veřejnosti přístupná. V 13. stol. vzniklo židovské ghetto, zrušené až v 19. stol. V okolí se od středověku pěstovala vinná réva. V dominantní poloze na návrší vybudován zřejmě k ochraně kláštera v 1. třetině 14. stol. gotický hrad, později přestavěn na renesanční zámek. Ten po r. 1945 přes některé záchranné práce vlivem nedostatku další péče a vlivem vandalismu zpustl a není veřejnosti přístupný. Raně barokní kaple sv. Fabiána a Šebestiána, zv. U Barborky. Na náměstí novorenesanční kostel sv. Petra a Pavla z l. 1877-79. Na býv. hřbitově za nám. Míru renesanční kaple sv. Jana Křtitele z 3. čtvrtiny 16. stol. Židovskou obec připomíná synagoga v podstatě z r. 1652 a židovský hřbitov se souborem pomníků od 17. stol. Na pahorku nad levým břehem Jihlavy poutní kaple sv. Antonína Paduánského a sv. Floriána z r. 1757.
▼ Pravlov: viz trasa 404.
▼ Němčičky: v l. 1562- 1622 sídlo novokřtěnců, zachovány zbytky zdi jejich hřbitova.
▼ Medlov: pův. gotický kostel sv. Bartoloměje z konce 13. stol. přestavěn barokně r. 1749; u něj zdobený tepaný litinový kříž z 1. pol. 19. stol. Na návsi raně barokní sloup Nejsv. Trojice z r. 1698.
▼ Malešovice: pův. raně gotický kostel sv. Štěpána z konce 13. stol. přesta­věn r. 1822. U kostela kamenicky hodnotný kříž z r. 1771. U školy pozdně barokní socha sv. Floriána z 2. pol. 18. stol.
▼ Odrovice.
▼ Cvrčovice: zámek z poč. 18. stol., barokní kostel z konce 17. stol.
▼☻ Pohořelice: shromažďovala se zde vojska Přemysla Otakara II. před bitvou na Moravském poli r. 1278. Dům čp. 79 na nám. Svobody v jádře z konce 16. stol., přestavěn v 3. čtvrtině 17. stol. a upravován v 19. a 20. stol. Kostel sv. Jakuba Staršího s románskou částí z 13. stol. a gotickou z 2. pol. 14. stol. Fara čp. 8 z doby kolem r. 1769. Židovský hřbitov s náhrobky ze 17. - 20. stol. U silnice směrem na Mikulov kovový kříž s trnovou korunou na paměť 890 zde pohřbených obětí odsunu Němců z Brna a okolí v r. 1945. Na blízkých rybnících - Starém, Novoveském a Vrkoči a několika menších - zajímavá společenstva vodního ptactva (mj. kormorán velký a orel mořský) a vegetace.