Obec
Moravské Knínice

Změna velikosti písma

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvodní stránka > Obec > O obci > Naučná stezka

Naučná stezka
mapa naučné stezky

Tabule u rybníka pod kaplíNA NAUČNOU STEZKU SE VYDEJTE PO MODRÉ TURISTICKÉ ZNAČCE od zastávky IDS uprostřed obce kolem hlavní silnice směr Chudčice - doleva ulicí Úvoz směr Jinačovice - u myslivecké chaty odbočit doprava - směr Brněnská přehrada - na stanovišti U zeleného stolu před velkým kaštanem odbočit doprava lesní cestou až k Polákově chatě odtud cestou kolem bývalé střelnice (zůstává po levé ruce), odbočte u tabule naučné stezky doprava k památnému dubu a cestou kolem Batelovského potoka pokračujte až k rybníku pod kaplí. Cestou do kopce kolem "Stráněk" vyjdete opět u kaple a sejdete ulicí Úvoz zpět do obce.

 Délka trasy: 5 km

Stanoviště 1 - autobusová zastávka

49°17'35.03"N, 16°30'12.24"E

PROJEKT OBČAN 

Sdružením pro výchovu k občanství a demokracii se sídlem v Olomouci, byl před několika léty vyhlášen výchovně vzdělávací program zaměřený na posílení zájmu žáků o veřejné dění a rozvoj kompetencí potřebných pro život v občanské společnosti.  Žáci místní základní školy pod vedením zkušených pedagogů se zapojili do tohoto programu a zaměřili se na ochranu krajiny v okolí Moravských Knínic se zvláštním důrazem na významné krajinné prvky, které se v nemalé míře nacházejí v katastru obce.

V roce 2000 začali žáci pracovat na svém projektu v přírodovědném kroužku pod vedením paní učitelky Evy Králíkové. Řešitelský tým začal soustřeďovat veškeré informace o  chráněných lokalitách v katastru obce a zpracoval  podrobnou dokumentaci doplněnou barevnou fotopřílohou vzácných rostlin, které se ve významných krajinných prvcích nacházejí. Práci dokončili žáci 4. a 5. ročníku pod vedením tehdejší ředitelky Jany Halouzkové ve školním roce 2002 – 2003. Regionální slyšení Projektu OBČAN se uskutečnilo dne 27. května 2003 v zasedacím sále Krajského úřadu Jihomoravského kraje v Brně. Žáci sami představili svůj projekt. Základní škola Moravské Knínice obdržela zvláštní certifikát, který je opatřen výstižným citátem T.G.Masaryka: 

„Ani jako jedinci, ani jako národy nejsme tu jen pro to, abychom naplňovali své účely sobecké. Národ, který by žil jen pro sebe, byl by stejně ubohý, jako člověk, který by žil jen pro sebe. Bez víry v ideje a ideály je život jedinců i národů jen živořením.“

Práce knínických dětí natolik zaujala představitele obce, že byly vybudovány v katastru obce čtyři stanoviště ve významných krajinných prvcích, které později byly základem pro vznik této naučné stezky. Srdečně Vás zveme na prohlídku krásné krajiny Moravských Knínic.

Stanoviště č. 2. - U kaple - Stráňky

49°17'18.67"N, 16°30'07.66"E

Plocha VKP 2,5 ha se nachází 500 m jižně od Moravských Knínic pod kapličkou sv. Cyrila a Metoděje. Ekologicky významný krajinný prvek, lokální biocentrum. Jedná se o vršek kopce a prudší zvlněný svah spadající k jihozápadu, v nadmořské výšce 270 až 310 m, na podloží hornin brněnského masívu. Travobylinná lada s výskytem vzácnějších druhů: Veronica spicata, Corothamnus procumbens, Chamaecytisus ratisbonensis, a.j. Na tato travobylinná společenstva je vázán výskyt vzácné entomofauny. Ohrožení: rozšířením akátu a zarůstáním keři.  Vzácné a chráněné rostliny v této oblasti:

Název rostliny

Kvete od - do

Název rostliny

Kvete od - do

Rozrazil klasnatý     

červen - září

Máčka ladní

červenec - září

Čilimník řezenský

duben - červenec

Kručinka barvířská

červen - srpen

Sesel sivý

červenec -srpen

Pupava bezlodyžná

červenec - září

Hvozdík kartouzek

květen - srpen

Ožanka kalamandra

červenec - srpen

Hlaváč běložlutý

srpen - září

Kozí brada luční

květen - srpen

KAPLE sv. CYRILA A METODĚJE  

byla postavena Josefem Čechem v roce 1862 jižně za obcí na vyvýšenině při cestě na Písky.

Kaple je  ortogonálního půdorysu s představěnými opěrnými pilíři na nároží, ukončenými sedlovou stříškou. Kaple nemá trámovou vazbu. Střešní krytina je položena do malty přímo na stropní klenbu. Na přední straně pilířů vpadliny ve tvaru kříže. Vchod s hrotitým záklenkem. Nad vchodem kruhové okénko. Nad opěrnými pilíři fasáda členěna průběžnou zalomenou kordovou římsou. Mohutná profilovaná podstřešní římsa nese stanovou střechu, ve vrcholu jednoduchý kříž. Kaple je osvětlena čtyřmi kruhovými okny. Z vnitřního vybavení je nejvzácnější obraz, který zachycuje příchod sv. Cyrila a Metoděje na Moravu za vlády knížete Rastislava roku 863. Obraz byl pořízen v roce 1863 k tisíciletému výročí. Vzhledem k opakovaným vloupáním do kaple by obraz přenesen do místního kostela a pouze jedenkrát za rok, při slavnosti dne 5. července je v kapli zavěšen nad oltářem. Kaple je pozoruhodnou dominantou v krajině. Společně s kostele sv. Markéty, který se nachází v centrální části obce, byla kaple zařazena mezi kulturní památky. V roce 1998 byla kaple převedena do majetku Obce Moravské Knínice. Kompletní výměna střešní krytiny byla provedena v roce 1999 a byla financována z dotace POV Jihomoravského kraje. V roce 2004 proběhla celková oprava fasády kaple. 

 Stanoviště č. 3 - Čihadlo

49°17'07.48"N, 16°30'21.99"E

ČIHADLO   

Plocha 1,5 ha se nachází 600 m jihovýchodně od obce Moravské Knínice, vpravo od polní cesty spojující Moravské Knínice a Jinačovice. K severu vybíhající, široce klenutý vrcholový hřbet, v nadmořské výšce 320 až 350 m, na podloží hornin brněnského masívu, biotitických granodioritů, s patrným starým vytěženým písečníkem. Převážnou část plochy tvoří extensivní zatravněný třešňový sad. Mezi lemem lesa a sadem je úzký pruh zachovalých travobylinných lad. Vyskytuje se zde zvláště chráněný kozinec dánský, dále zde roste Genista pilosa, Chamaecytisus ratisbonensis a Calluna vulgarit. Na tato rostlinná společenstva je vázán výskyt teplomilné entomofauny. V říjnu 1993 bylo zjištěno, že část lokality byla zorána a ponechána ladem a rostu na ní typické úhorní druhy.

Z HISTORIE OBCE MORAVSKÉ KNÍNICE

Doklady osídlení území pocházejí už ze starší doby kamenné. První zmínku o obci je možné najít v listině z roku 1235, v níž papež Řehoř IX. vzal pod svou ochranu cisterciácký klášter v Předklášteří u Tišnova. Při této příležitosti papež zmiňuje obec Chieniz, jenž přináleží klášteru. V roce 1418 český král Václav IV. dává Knínice lénem Janu z Lomnice za jeho věrné služby. Přívlastek „Moravské“ se objevuje teprve v roce 1437. V roce 1519 již celé Knínice patřily k panství veverskému. O významu obce svědčí také existence obecní pečeti. Pečeť nese ve znaku podrývák, což je staré zemědělské nářadí, sloužící ke kypření půdy a vinařský nůž. Ze symbolů vychází  současný znak obce.

Uprostřed vesnice stojí památkově chráněný kostel postavený v roce 1366 ve slohu gotickém a je zasvěcen  sv. Markétě. Obec byla samostatnou farností až do roku 1562 pak byla sloučena s farností kuřimskou. V presbyteriu jsou dochovány vzácné fresky. Ve věži kostela jsou dva zvony z první pol. 16. století. Pozoruhodnou dominantou je památkově chráněný objekt kaple sv. Cyrila a Metoděje postavená v roce 1862. Obraz nad oltářem zachycuje příchod bratrů Cyrila a Metoděje do Velehradu na Moravě za časů krále Rastislava roku 863. Na východním vjezdu do obce se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého postavená v roce 1856.

Nejstarším veřejným světským objektem byla původní budova školy postavená v roce 1811. Budova však v roce 1860 vyhořela při velkém požáru s celou řadou dalších domů. Nová škola byla postavena v centrální části obce vedle kostela v roce 1882, původně jako přízemní, nyní má tři podlaží. V letech 2008 – 2009 proběhla její celková rekonstrukce. V obci je také mateřská škola postavená v šedesátých letech. Součástí je školní jídelna. Budova sokolovny byla postavena v roce 1922.

Stanoviště č. 4 - myslivecká chata

49°16'59.72"N, 16°30'25.25"E

Honitba Myslivecké společnosti SYCHROV

Myslivecké sdružení vzniklo v r.1956. 1956-1979 název Myslivecké sdružení Moravské Knínice, 1980-1989 název Myslivecké sdružení Hora Kuřim, 1990-1992 název Myslivecké sdružení Moravské Knínice. Nová registrace u Ministerstva vnitra byla ke dni 6.1.1993 na jejímž základě vznikla Myslivecká společnost Sychrov se sídlem v Moravských Knínicích, která zahrnuje pozemky a myslivce z obcí Moravské Knínice, Jinačovice a Rozdrojovice.

Celková výměra honitby v ha

1 539   

z toho: les

   498   

orná půda

   639   

pastviny

     42   

ostatní plocha

   354    

vodní plochy

        5,6

Držitel honitby - Honební společenstvo Moravské Knínice disponuje s 1270 ha honebních pozemků, ke kterým je přičleněno dalších 269 ha pozemků, které z důvodu řádného mysliveckého hospodaření nelze přičlenit k jiné honitbě. Uvedená výměra honitby je díky intenzivní výstavbě rodinných domků zejména v Rozdrojovicích a Jinačovicích již dnes podstatně nižší.

Smlouva o nájmu honitby je uzavřená mezi Honebním společenstvem Moravské Knínice a MS Sychrov. Od června 2008 má MS nové stanovy  schválené Ministerstvem vnitra a od března 2009 i nový Provozní řád MS.

Myslivecká chata v Moravských Knínicích byla postavena v r.1966, v letech 1999-2001 byla výrazně přestavěna. Střelnice na  asfaltové terče v Moravských Knínicích byla vybudována v r.1979, průběžně je modernizována.  V průběhu roku se zde konají pravidelné závody v brokové střelbě na vysoké věži. Více na www.moravskekninice.cz/myslivecke_sdruzeni_sychrov

Stanoviště č. 5 - U Rumunů

49°16'41.20"N, 16°30'23.56"E 

Druhou světovou válku pociťovala v každodenním životě také obec Moravské Knínice. Sokolovna sloužila jako sklad materiálu kuřimské zbrojovky, občané poznali i domovní prohlídky, musely se pravidelně odvádět dodávky obilí, brambor, prasat, krav a koní. 28 obyvatel Moravských Knínic bylo totálně nasazeno na práce v Německu a 18 dalších nasazeno v „protektorátě“ na práce v průmyslu a na kopání zákopů.  

Ke konci války zažily Moravské Knínice bombardování. 25. 8. 1944 byla bombardována Zbrojovka v Kuřimi a zkušebna leteckých motorů Klöckner. V dubnu 1945 s přibližující se frontou ruské letectvo bombardovalo německé vozatajstvo a tanky, ukryté v obci v průjezdech domů.  Během 8. května 1945 začal na frontě, která se zastavila na 10 dní ve veverských lesích, pohyb. Fronta začala postupovat k západu. Zdálo se, že to byl také povel Němcům, v obci zabydleným, k ústupu. Začali ničit děla, auta, munici, radiostanice, aby zpomalili postup pronásledujících armád. Ničili na hlavních tazích mosty (v Kuřimi u hřbitova vyhodili most přes trať Kuřim-Veverská Bítýška), ničili Zbrojovku, montáž a zkušebnu leteckých motorů firmy Klöckner v Kuřimi aj. Na Zbrojovce a u Klöcknera vybuchovaly sudy s benzínem a oleji, takže večer to vypadalo jako hořící déšť. Brno bylo v plamenech, odtud se k obci valil kouř, ve vzduchu byla ruská letadla, která ostřelovala světelnými střelami vše, co se pohybovalo, a pro osvětlení cílů vypouštěla spousty magnesiových padáků. Z toho všechno občané Knínic usoudili, že fronta se už brzy přes obec převalí, což se také 9. května 1945 stalo.  V noci z 8. na 9. května odtáhly z dědiny téměř všechny německé tanky a dělostřelectvo. Poslední Němci ustoupili 9. května 1945 v dopoledních hodinách, když před tím ještě vyhodili do povětří most přes potok Kuřimku v Dolní brance. Při výbuchu bylo poškozeno i 13 okolních domů. Při ústupu Němci ještě stačili zrekvírovat vozy a koně, takže v obci zůstalo z cca 70 koní pouze 6.   

Příchod svobody do naší obce zachytil kronikář Josef Dvořáček takto:  „ Dne 9. května 1945 v 17 hodin 30 minut hrnuli se rumunští vojáci z Písků, z Močidel, z Přední Bukoviny k naší vesničce. Jim vstříc vyšli občané s československým praporem a bílou vlajkou. Rumunští vojáci byli s nadšením uvítáni, hoštěni obyvatelstvem. Hned nato hrnulo se rumunské a ruské vojsko bez přestání po dobu několika dnů přes naši vesnici, protože most u kuřimského hřbitova vyhodili Němci do povětří, takže všechno vojsko objíždělo "bílou silnici" přes Knínice.  U nás zůstalo posádkou asi 300 Rumunů až do 15. června 1945. Vojáci pomáhali lidem při polní práci a když tito od nás odjížděli, dostali na cestu koláče, buchty a nebyly řídké případy, že při loučení plakali lidé a s nimi i vojáci. V druhé světové válce nebylo naše obyvatelstvo ušetřeno od pohrom a hrůz této války. Mladí dělníci a studenti byli posíláni na práce do Německa. Mnohý z nich se vrátil domů s podlomeným zdravím, neboť tam pracovali 10 - 12 hodin, spánku bylo poskrovnu, protože německá města byla dnem i nocí bombardována Angličany a Američany, zvláště v letech 1944 a 1945“.

Válka si v obci vyžádala celkem 12 obětí: 

  • 4. října 1941 byl v Kounicových kolejích v Brně Žabovřeskách popraven Oldřich Vlk (*1910). V době zatčení byl účetním firmy MORAGRO Brno. Byl první obětí řádícího nacismu z naší obce.
  • Dne 15. března 1945 zahynul v koncentračním táboře Buchenwald v Německu Oldřich Joukal.
  • František Helán, Jakub a Aloisie Kučerovi zahynuli v Německu. Josefa Juračku popravili v Německu.
  • Dne 30. dubna 1945 od střepin granátu, který dopadl před dům č. 68, zahynuli: Antonín a Oldřich Kučerovi (otec a syn), František Dubský a Šimon Ondráček.
  • 9. května 1945 byla naše vesnice pod stálou dělostřeleckou palbou. V tento den odpoledne byl také zabit střepinou granátu Miroslav Kratochvíl.
  • Josef Pleskač byl zabit granátem v Brně – Řečkovicích. 

5. května 1946 byl na Pískách u modřínové aleje odhalen pomníček třem rumunským vojákům, kteří padli poslední dny války v našem katastru a byli zde pochováni. Frontasi (svobodník) Mustato Ilie z vesnice Ciresov, okres Olt padl asi 50 m jižně od společného hrobu. Druhý svobodník Michail Constantin, Reg. 31. infanterie Vörsat padl v trati zvané Tříčtvrtníky u Jinačovic a třetí voják padl také poblíž společného hrobu, jeho jméno neznáme - doklady nebyly nalezeny. Na pomníčku je nápis "Čest rumunským vojínům 1945".  21. dubna 1951 byli tito vojáci exhumováni a pozůstatky převezeny na společné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně, skupina 56.  Pomník obětem II. světové války z naší obce, který je v Moravských Knínicích v parku u kostela, byl odhalen 9. května 1946. Na pomníku jsou vyryta jména obětí a místo, kde zahynuli.  Pod státním znakem je nápis: "Lépe zemřít ve stoje, než-li žít v kleče." Pro občany Moravských Knínic skončila válka 9. května 1945

Stanoviště č. 6 - U zeleného stolu

49°16'27.56"N, 16°30'26.76"E 

Na tomto stanovišti se nachází "zelený stůl", kde při lovu odpočíval

kníže Ypsilanti, manžel majitelky hradu Veveří 

 

Stanoviště č. 7 - Polákova chata a rybník v Batelově

49°16'47.37"N, 16°29'51.84"E

V roce 1937 vypověděl pacht honitby v obecních lesích stavitel František Němeček a Obec Moravské Knínice honitbu propachtovala stavitelům Weissovi a Pollakovi na 6 let za roční pacht 7.800 Kčs. Tito nájemci pak v letech 1941 - 42 postavili v Batelově chatu a vybudovali zde rybníček.  Po 2. světové válce dostala Obec Moravské Knínice, jako majetek po Němcích, do svého vlastnictví chatu v Batelově, společně s rybníčkem. Obec tuto chatu i rybník v roce 1946 pronajala Místní myslivecké společnosti na dobu 3 roků. Nájemné z chaty činilo 600 Kčs a z paloučku a rybníčku 300 Kčs ročně.  V padesátých až sedmdesátých letech využíval chatu i chátrající rybník podnik Státní lesy – lesní závod Kuřim pro své zaměstnance k rekreaci a kolem chaty byla lesní školka na pěstování stromků a chata se využívala jako šatna.  Dne 26. 10. 1992 podala Obec Moravské Knínice návrh na navrácení historického majetku. Dne 9. 11. 1992 potvrdil Okresní úřad Brno – venkov přechod vlastnického práva a obec se tím stala opět vlastníkem Polákovy chaty i torza rybníka. Již v době, kdy ještě podnik Státní lesy hospodařil v obecních lesích, byla několikrát projevena snaha obnovit Batelovský rybník, avšak bezvýsledně. Začátkem listopadu 1993 vyhovělo Ministerstvo zemědělství ČR žádosti obce a poskytlo dotaci 125 tisíc Kč na opravu rybníka v Batelově a příjezdové cesty k němu. Projektovou dokumentaci vypracoval Ing. Vladimír Racek a rekonstrukci provedla firma BRNOSTAR spol. s. r. o. z Brna. Náklady byly vyčísleny na 230 tisíc Kč. 

Technické údaje:  

  •    Objem vody v nádrži při max. hladině      2180 m3
  •    Maximální hloubka                                             2,9 m
  •    Šířka hráze v koruně                                          2,3 m
  •    Výška hráze nade dnem                                   3,8 m
  •    Délka hráze                                                       22,0 m
  •    Plnění nádrže při prům.průtoku                       8 dní

 

Stanoviště č. 8 - Areál bývalé vojenské střelnice, mokré louky za střelnicí, dub za střelnicí

49°16'57.43"N, 16°29'46.73"E

 Něco z historie

V květnu roku 1928 bylo v Batelově propachtováno území pro brněnskou vojenskou posádku pro zřízení "Polní střelnice". Území bylo pronajato na jeden rok. V příštím roce, 1929, se pak smlouva uzavřela na deset roků. Začátkem měsíce října 1956 bylo započato s úpravou vojenské střelnice. Do areálu střelnice byly zabrány pozemky 17 knínických občanů a musely být prodány vojenské správě za symbolickou cenu. Vojenská akademie Brno využívala vojenskou střelnici ke cvičným střelbám. V budově strážnice byli trvale ubytováni 2 vojáci, kteří u brněnské posádky sloužili základní vojenskou službu (zpravidla celé 2 roky).  Ti areál udržovali a zajišťovali jeho ochranu. Již od roku 1995 se Obec Moravské Knínice snažila získat zpět historický majetek obce.  Na základě rozhodnutí náčelníka Generálního štábu  Armády ČR nebyly od měsíce prosince 2002 na vojenské střelnici prováděny střelby z ručních zbraní. V červnu 2004 schválilo Ministerstvo financí ČR Smlouvu o bezúplatném převodu vlastnictví, kterou převedli nemovitosti v lokalitě vojenské střelnice z vlastnictví České republiky do vlastnictví Obce Moravské Knínice.Nemovitosti se převedly za účelem obnovy kulturní krajiny (vybudování lesoparku) a využití části ploch a zařízení k vytvoření podmínek pro rekreaci a sport.

Památný strom „DUB ZA STŘELNICÍ“

V červenci 2005 byl vyhlášen dub zimní (Quercus petraea) památným stromem s názvem "Dub za Střelnicí" . Strom se nachází na okraji zapojeného cca 60-ti letého lesního porostu. Dendrometrická charakteristika stromu: 

  •     Obvod kmene v 1,3 m:                           392,0 cm
  •     Výčetní tloušťka v 1,3 m:                        125,0 cm
  •     Výška stromu:                                            23,1 m
  •     Objem koruny:                                      5853,0 m3
  •     Délka koruny:                                             19,2 m
  •     Plocha horizontální korun. projekce:      238,0 m2
  •     Povrch koruny:                                      1687,0 m2
  •     Výška nasazení živé koruny:                       3,9 m
  •     Odhad stáří stromu:                       170 – 200 let                  

Mokré louky  za střelnicí  

Mokřadní louka se nachází v údolí Batelovského potoka, Celková plocha VKP je 1,8 ha. Výjimečnost lokality spočívá v tom, že se jedná o poslední fragment původních polokulturních luk nejen na Kuřimsku, ale i v širokém okolí Brna. Představuje mokřadní plochu s výskytem řady druhů z čeledi šáchorovitých, zvláště pak z rodu vysokých ostřic (Magnocariceta).  Z ostřic zde byly zaznamenány: ostřice latnatá, ostřice liščí, ostřice trsnatá, ostřice štíhlá, ostřice srstnatá, ostřice prosová, ostřice zobánkatá, ostřice kalužní.  Dále z čeledi šáchorovitých pak skřípina lesní, suchopýr tenkolistý. V bažinaté části přiléhající k lesu se vyskytuje vzácná kapradina kapradiník bažinný – jediná lokalita na Brněnsku a tráva zblochan hajní.  Z ostatních rostlin typických pro mokřadní stanoviště se na lokalitě vyskytuje cca 28 rostlin.  Celkem bylo na tomto území registrováno 58 druhů rostlin. 

Stanoviště č. 9 - rybník pod kaplí

49°17'12.50"N, 16°30'06.99"E 

Výstavba rybníka pod kaplí v lokalitě „Močidla“ byla dokončena v roce 1971. Rybník je postaven na Batelovském potoku, který je jeho jediným přítokem a přivádí čistou vodu z Podkomorských lesů. Z nádrže vytéká opět Batelovský potok západním směrem a v lokalitě Podhájí se vlévá do potoka Kuřimky. V lednu roku 2010 zahájilo svou činnost Sdružení knínických rybářů. Jedná se o dobrovolné a neziskové sdružení, které vzniklo  za účelem správy rybníka "Pod kaplí" v Moravských Knínicích. Sdružení založili kníničtí občané. Organizace se zaměřuje na ochranu vodního díla a okolní přírody, zajištění rekreačního využití rybníka a propagaci rybářského sportu.  Všem, kteří mají zájem o rybářský sport podáme bližší informace v místní prodejně smíšeného zboží "u Helánů".

 Ocenění

 Environmentální chlouba našeho regionu aneb čím jsme jedineční?

(soutěž ekologických projektů obecních úřadů a institucí v JMK)

ocenění naučná stezkaV souladu s akčním plánem Koncepce EVVO na rok 2012, úkolem VS1: „Soutěž o ekologicky nejpříznivější provoz úřadu/instituce v Jihomoravském kraji“, jejímž cílem je vyhodnotit a ocenit nejaktivnější subjekty veřejné správy v Jihomoravském kraji, Krajský úřad Jihomoravského kraje vyhlásil soutěž pro jihomoravské obecní úřady a instituce zaměřenou na prezentaci příkladných projektů, akcí, činností (dále jen „projekt“) obcí/institucí v oblasti životního prostředí, ochrany přírody či ekologické výchovy, na nichž se podílely obecní úřady/instituce. Její princip spočívala v prezentaci jednoho příkladného projektu, a to stručným popisem doplněným o vlastní zhodnocení celkového významu projektu, jeho ekologického dopadu a doložením průkazního materiálu. Obecní úřad Moravské Knínice využil otevření naučné stezky v roce 2012 a poslal tuto jako projekt do této soutěže. 25. září 2012 proběhlo v budově Krajského úřadu jihomoravského kraje slavnostní vyhlášení soutěže. Knínická naučná stezka se umístila na 3. místě. 

 Více o soutěži...

Do soutěže Environmentální chlouba našeho regionu aneb čím jsme jedineční?, který vyhlásila v rámci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) ředitelka Krajského úřadu Jihomoravského kraje JUDr. Věra Vojáčková, se v termínu do 30. června 2012 se přihlásilo 26 úřadů veřejné správy. Cílem bylo vyhodnotit a ocenit nejaktivnější subjekty veřejné správy v Jihomoravském kraji, a to v  prezentaci příkladných projektů, akcí, činností  v oblasti životního prostředí, ochrany přírody či ekologické výchovy,  na nichž se tyto subjekty podílely a celkovém zhodnocení ekologického dopadu akce. Soutěž ekologických projektů nahradila doposud vyhlašovanou soutěž „O ekologicky nejpříznivější provoz úřadu/instituce v JMK“, jíž bylo věnováno 6 předchozích ročníků. Odborné vyhodnocení soutěže zajistil Ekologický institut Veronica, se kterým Jihomoravským kraj v této oblasti úzce spolupracuje.

Výsledky:

1. MěÚ Velké Pavlovice, projekt: Rodina adoptuje svůj strom
2. OÚ Ladná, projekt: Obnova ladenské aleje
3. OÚ Moravské Knínice, projekt: Naučná stezka k.ú. Moravské Knínice

Zvláštní ocenění:

OÚ Velká nad Veličkou, projekt : Tři v jednom (ČOV+sběrný dvůr+kompostárna)– za významný přínos pro životní prostředí a komplexnost
OÚ Kostelec, projekt: Krajina našima očima – za originalitu a velké zapojení občanů do projektu
OÚ Sokolnice, projekt: Obnova aleje u silnice Mrtvá – „za Váš první projekt“ aneb začali jste dobře

Ceny byly výtvarné originály z dílny pana Michala Pavlovského a čestná uznání ředitelky krajského úřadu.