OBEC
MORAVSKÉ KNÍNICE

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvodní strana > Obec současná > Kultura > Knínické hody

Knínické hody

více podrobnějších informací na www.kynican.cz

Markétské hody 

Slaví se každoročně následující neděli po svátku sv Markéty (13.7.), jíž je zasvěcen místní katolický kostel. 

Historie Markétských hodů 

V minulosti jim nebyl přikládán význam. Zasvěcení kostela sv. Markétě se neslavilo. V tomto ročním období začínaly žně a veškerý život v obci se točil pouze kolem nich. Teprve v 70.letech minulého století se hody slavily pod názvem Mladé hody. Po obnovení samostatnosti obce, po roce 1989, začala mládež z Moravských Knínic novou tradici krojovaných oslav svátku sv. Markéty. 

Martinské hody 

Slaví se každoročně následující neděli po svátku sv. Martina (11.11.)

Historie Martinských hodů 

V minulosti se slavily pouze tyto hody. Začínala zima, veškeré polní práce byly hotovy, úroda byla pod střechou. Lidé mohli oslavovat.

Současné hody 

Nejvýznamnějším folklorním svátkem a společenskou událostí roku jsou v Moravských Knínicích tradiční krojované hody, Markétské a Martinské.  Jejich uspořádání – zajištění sálu, muziky a ostatních nezbytných záležitostí mívá na starosti Obec a knínická chasa. Nemusejí to být hned nějací zapřísáhlí folkloristé. Vesměs jde prostě o mladé lidi, kteří se na hody rádi oblékají do kroje a baví se podobně jako v minulosti jejich rodiče. Jinak se, ale chystání hodů dotýká všech obyvatel obce. Celá obec je čistě vymetena a ze všech koutů čiší něco svátečního. 

Jak hody probíhají? 

Na konci prázdnin u příležitosti "Kácení máje" se sejde celá knínická chasa a ze svého středu zvolí stárka pro příští dvoje hody (Martinské a Markétské). Každý z chasy má jeden hlas a volí se pouze hlavní stárek, který si vybere druhé stárky sám. Volba stárky neprobíhá, ta se stane stárkou v závislosti na stárkovi. Před začátkem volby každý má právo vstát a nahrhovat a objahovat kandidáty, popř. sám říct proč by měl nebo neměl být stárek. 

Příprava na hody začíná již několik týdnů předem, kdy si mládež připravuje svoje kroje. Také chodí pravidelně nacvičovat besedy, verbuňky, zpěv i obyčejné taneční kroky (polku a valčík). Pár dní před samotným hodovým dnem se připravuje a vyzdobuje místní sokolovna a v létě i prostor mezi sokolovnou a tenisovými kurty, kde bývá venkovní posezení. 

Stavba máje - dva dny před hody se chlapci vypraví s obecním hajným do lesa pro stromy na stavbu máje, která je hlavním symbolem hodů. Po příjezdu se čistí přivezené stromy od kůry. V pátek před hody se staví máje. O Martinských hodech se staví mája pouze jedna uvnitř sokolovny v sále (menší strom i s větvemi ozdobený barevným krepovým papírem), o Markétských hodech se staví máje dvě, jedna uvnitř a druhá vysoká vedle sokolovny. Na vršku zůstávají zelené větve, které děvčata ozdobí barevnými krepovými stuhami a připevní se na něj láhev "kořalky". Na kmen se připevní ještě kruh ozdobený krepovými květy. Je to vlastně dominanta hlásající širokému okolí, že právě tady začínají hody. Postavenou a ozdobenou máju obvykle v noci hlídají chlapci z chasy, aby ji někdo nepodřezal. Zatímco chlapci staví máje, děvčata zdobí sál sokolovny a chystají rozmarýny, které v sobotu při zvaní na hody rozdávají občanům. Na rozmarýny vážou bavlnky v barvách trikolóry. 

Martinské hody - v sobotu dopoledne se krojovaní chlapci schází u prvního stárka, kde si zazpívají a pochutnají si na občerstvení, které připravila maminka stárka. Kolem poledne se zpěvem vyjdou pro děvčata k jejich domům. Před každým domem stárci zazpívají a příslušný pár se zařadí do průvodu. Naposledy jde chasa pro první stárku. Všichni krojovaní se vypraví ke starostovi pro povolení hodů. Poté, co pan starosta hody povolí a je na ně pozván, se chasa vydá dům od domu na zvaní občanů. Rozdává se zdobený rozmarýn. Když se celá obec obejde, následuje večeře. Chlapci jdou na večeři ke své stárce. Večer začíná sobotní hodová zábava. V sokolovně hraje dechovka. Večer pokračuje příchodem přespolních krojovaných hostů z Brněnka i Slovácka. Stárci uctí jejich návštěvu, zavdají vína na přivítanou, vyhlásí jim sólo a zavedou svá děvčata. Jejich účast se zapíše, aby všichni věděli, odkud a kolik přespolních přijelo. Dále se tančí některá z besed (Česká, Moravská, Slovácká), verbuňky, vrtěné. Zábava končí kolem třetí hodiny ranní tančením tzv. "Trnavy" 

Hodová neděle se slaví jako Den obce (výročí žehnání obecního znaku a praporu) a je zahájena slavnostní mší svatou v kostele sv. Markéty. Odpolední program pak pokračuje besedou u cimbálu v sokolovně. Bývá spojen s vítáním občánků. Po vítání se tančí a zpívá až do večerních hodin. 

Markétské hody - v sobotu dopoledne se krojovaní chlapci schází u prvního stárka, kde si zazpívají a pochutnají si na občerstvení, které připravila maminka stárka. Kolem poledne přijede koňský povoz, všichni chlapci vyskočí nahoru a se zpěvem vyjedou pro děvčata k jejich domům. Před každým domem stárci zazpívají a příslušný pár se zařadí do průvodu za koňský povoz. Naposledy jde chasa pro první stárku. Všichni krojovaní se vypraví na obecní úřad za starostou pro povolení hodů.

Poté, co pan starosta hody povolí a je na ně pozván, se chasa vydá dům od domu na zvaní občanů. Rozdává se zdobený rozmarýn. Když se celá obec obejde, následuje večeře. Chlapci jdou na večeři ke své stárce. V osm hodin večer začíná sobotní hodová zábava. V sokolovně hraje dechovka, venku na place hraje cimbálovka. Večer pokračuje příchodem přespolních krojovaných hostů z Brněnka i Slovácka. Stárci uctí jejich návštěvu, zavdají vína na přivítanou, vyhlásí jim sólo a zavedou svá děvčata. Jejich účast se zapíše na kmen máje, aby všichni věděli, odkud a kolik přespolních přijelo. Dále se tančí některá z besed (Česká, Moravská, Slovácká), verbuňky, vrtěné. Zábava končí kolem třetí hodiny ranní tančním tzv. "trnavy"

Hodová neděle je zahájena slavnostní mší svatou v kostele sv. Markéty. Po mši se krojovaní setkají v Knínickém hostinci, kde hodový program pokračuje "Hodovým zpíváním". Odpolední nedělní program je zahájen průvodem od sokolovny ke starostovi obce, kde muzika zahraje starostovi sólo a všichni přítomní jsou pohoštěni. Průvod pokračuje na náves k obecnímu úřadu, kde krojovaní tančí besedu, chlapci verbují a děvčata předvedou také nějaký tanec. Všeho se v neděli aktivně účastní i školní děti v knínických krojích. Celý průvod pokračuje zpět do sokolovny, kde je na programu vystoupení dětí. Ty obyčejně nacvičují již od května některou z besed. Pokračuje vystoupení vdaných žen. Dále pokračuje odpoledne vystoupením mužského sboru s knínicku cimbálovkou, verbuňky, vrtěnými a vystoupením ženáčů. Po večeři pak pokračují hody večerní hodovou zábavou při dechovce. Své sólo mají vdané ženy a překvapení každoročně připravují všechny stárky - vystoupení v převlecích. Hody bývají ukončeny kolem půlnoci "Trnavou".  stárkovské právo

Při Markétských i Martinských hodech předává starosta obce prvnímu stárkovi

Hodové právo a Stárkovské právo

knínický kroj

 Knínický kroj