Pochod po trase zrušené železnice Kuřim - Veverská Bítýška

Dne 16. února uplynulo 115 let od chvíle, kdy byl slavnostně zahájen provoz na trati Kuřim – Veverská Bítýška. Přesně ve 13 hodin a 5 minut vjel do Kuřimi první vlak vypravený z Veverské Bítýšky.

O vybudování trati, která by vedla z Kuřimi přes Veverskou Bítýšku až do Velké Bíteše, se uvažovalo již koncem 19. století. Hlavním impulsem k započetí prací však byl objev geologa Josefa Vladimíra Procházky, který nalezl mezi Lažánkami a Maršovem ložisko kaolinu, které bylo největší ve střední Evropě! Podnikatel Cyril Seifert společně se stavitelem Aloisem Samohrdem poté velmi rychle vybudovali zkrácenou trať, která vedla z Kuřimi do Bítýšky (kaolin se k trati dopravoval lanovkou). Železniční trať měla jen 8 km, a kromě počáteční a konečné stanice ještě mezizastávky v Moravských Knínicích a Chudčicích. V Kuřimi trať odbočovala k jihozápadu a vedla mezi hospodářským dvorem a hřbitovem.

Kromě cestujících se na trati převážel hlavně náklad (trať využíval nejen kaolinový lom, ale i vápenky, parní pila, automatický mlýn, zemědělci, Lesy města Brna a další podniky), dále pak pošta a občas i armáda. Přednostou kuřimské stanice byl v letech 1911–1914 Adolf Rumler a po něm až do zániku trati Jan Hanuš. Postupem času se však provoz na ní stával natolik ztrátovým, že bylo 16. května 1936 rozhodnuto o ukončení provozu. Trať byla z velké části rozebrána a lokomotivy prodány firmě Baťa pro jinou trať. Částečně trať ještě sloužila během 2. světové války pro staveniště německé průchozí dálnice a pro výrobní halu G u kuřimského hřbitova, kde probíhala výroba firmy Klöckner-Flugmotorenbau. Poté trať v roce 1936 definitivně zanikla. Od tohoto zániku uplyne letos 90 let.