Po všem hovno, po včelách med aneb vostatkové sód

PLAKÁT

 Ochotnický soubor při TJ Sokol Moravské Knínice se po loňském výletu do světa populární hudby letos vrátil na moravský venkov. Hra „Po všem hovno, po včelách med aneb vostatkové sód“ ořechovského divadelníka Vlastimila Pešky čerpá inspiraci v knize povídek „Slovácko sa súdí“ Zdeňka Galušky. Divadelní spolek tentokrát přizval ke spolupráci další osvědčená knínická tělesa – cimbálovou muziku Kyničan a mužácký sbor, a využil tak široký potenciál knínické mládeže i zralých mužů, stejně jako jejich lásku k folklóru. Všichni společně vytvořili ve Vácinově hospodě tu správnou hudební kulisu masopustního veselí. Příběh ostatkového soudu byl zarámován odvěkým střetem mezi mužským a ženským světem, ve kterém není vítěze ani poraženého, jen křiku je kolem toho opravdu hodně. Příchodem slovutného a důstojného sódce Jarina (Jiří Hanák), hlavní žalobkyně rozšafné tetky Páralky (skvělá Pavlína Borková), jejich pomocníka, v myšlení poněkud pomalejšího policajta Bódi (zkušený Marek Cibulka) a písaře, který se teprve učí psát (všestranně talentovaný Ondřej Lidmila), se začínají rozvíjet nadčasové příběhy o lidské závisti, nebezpečnosti pomluv, odvěké lakotnosti, pokrytectví sousedských vztahů, specifickém přístupu k výchově dětí hraničící s domácím násilím i často bolestném soužití mezi mladou a starší generací. Naštěstí pro všechny, kdo by propadali skepsi, naděje zůstává v lásce, humoru a vtipu.

V prvním soudu si divadelníci vezmou na paškál lži a pomluvy, kterých „je plná dědina“. Role hlavní drbny Rézky zvané Kyška se ujme s přesvědčivostí, která nám až bere dech, Monika Pleskačová. O tom, jak mohou pomluvy ublížit a jak je těžké jim čelit, se přesvědčí Tonka Tetřev (přesná Katka Šojatová) a její milý, architekt Modrý alias Modrofós (švihácký Jan Lidmila). Poslední slovo za touto kauzou zapěl strýc Jarin s Kyščinou useknutou hlavou v ruce: „Kdyby nás drby a pomluvy samy trestaly, tak by na tom božím světě nebyly!“

Ve druhém se přeneseme na dvorek sousedů, které má brzy příbuzensky spojit sňatek jejich dětí. Bublovi a Kohoutovi (bravurně ztvárnění Jitkou Hledíkovou a Ivošem Císařem, Lucií Kšicovou a Jiřím Helánem) zabřednou do sporu o měřice za humnama a poté, co kůžkařka (výborná Kristýna Staroštíková) zprivatizuje Bublovic husu, se od slovních urážek přejde na ruční argumentaci. Nelítostná bitka, vlastně sportovní klání, které pohotově komentuje redaktor Šťourač (P. Borková), sice s křížkem po funuse, ale překvapivě vtipně rozřeší pan soudce. Bohužel mládí, unavené malichernými spory obou rodičovských párů, opouští rodné statky a odchází vstříc lepším zítřkům, jak to komentují oba zamilovaní (Tereza Hanáková a Jan Lidmila). Poučení, které překvapivě vysloví obecní policajt, si patrně vybaví všichni, kdo představení viděli.

Děj třetího příběhu o potrestání domácího tyrana se odehrává v rodině starého Bóchala (nezapomenutelný Jiří Hanák), o nějž se celkem obětavě stará jeho žena (roztomilá Vilma Krčmová). V roli despotického otce exceluje Jiří Helán, jeho ženu hlasově velmi přesvědčivě ztvárnila Jana Helánová a zaskočenou slečnu učitelku Kristýna Staroštíková. Stařík za pomocí vnuků (Anna Kosíková, Eliška Špačková, Ondřej a Jan Lidmilovi) připraví násilníkovi výchovnou lekci - exploze bódky nad hnojem obsazené otcem Bóchalem, sužovaným střevními obtížemi, je vyvrcholením celé kauzy. Soudci Jarinovi pak nezbývá než vynést závěrečné ponaučení.

Finále sice obsahovalo nutné mírně optimistické poslání, ale pro přítomné bylo asi důležitější prožít v letos devadesátileté knínické sokolovně vzácné chvilky tolik potřebného humoru, smíchu a v řadě případů i pýchy a hrdosti, co všechno mladí Kníničáci dokážou.

Na, v pořadí již šesté inscenaci knínických ochotníků, se letos podílel rekordní počet účastníků. Na scéně, v prostorách pod jevištěm a v hospodě hrálo, zpívalo, tančilo, hučelo, sedělo a pilo celkem 29 divadelníků. Každý se zhostil své role na výtečnou, ale přesto: Jiří Hanák hrál, vyráběl kulisy, režíroval a inspiroval, primáš Martin Kšica se vedle úpravy scénáře postaral o náročné hudební aranžmá v podobě lidových písní, které vstupují do děje, komentují jej a vyplňují místa, kdy se mění scéna, Bohumil Kšica hrál na basu a ještě ke všemu svítil, další (A. Vlčková, P. Borková, V. Krčmová a J. Hledík) se podíleli na scénografii a rekvizitách a Janě Halouzkové vděčíme za dlouholetou péči o výchovu a rozvoj talentů mladých lidí v Moravských Knínicích.

„Po včelách med a po divadle v Knínicích hodně radosti."

Osoby a obsazení:         

Strýc Jarin, slavné sódce a dědek Bóchal  - Jiří Hanák

Božka Páralová, zvaná Páralka, žalobkyňa a redaktor rádia Moravské vlnky - Pavlína Borková

Bóďa, policajt - Marek Cibulka

Olin Prakl, písař  a Jožka Bóchal - Ondřej Lidmila

Vácina, hospodské - Ivo Císař

Tonka zvaná Tetřev  - Kateřina Šojatová

Růžena Smékalová a babka Bóchalová - Vilma Trtílková

tetka Rézka zvaná Kyška - Monika Pleskačová

Modrofós, Martin Kohót a Jura Bóchal - Jan Lidmila

Bubla - Ivo Císař

Bublová - Jitka Hledíková

Barborka, jejich dcera  - Tereza Hanáková

Kohót - Jirka Helán

Kohótová - Lucie Kšicová

kužkařka a slečna učitelka - Kristýna Staroštíková

Bóchal Julek, otec  - Jiří Helán

Bóchalová Stázka, matka - Jana Helánová

Madlenka – Eliška Špačková

Vendulka - Anna Kosíková

Hudba: Cimbálová muzika Kyničan a mužský sbor z Moravských Knínic

Režie: Jana Halouzková, Alena Vlčková, Jiří Hanák

                                                  zpět