Významný krajinný prvek Čihadlo - zastavení 3

 

Říše: rostliny 

Podříše: cévnaté rostliny 

Oddělení: krytosemenné 

Třída: vyšší dvouděložné

Řád: bobotvaré

Čeleď: bobovité

Rod: čilimník 

 

Je to malý, 10–30 cm vysoký plazivý keř s pokrouceným, poléhavým kmínkem. Rovněž větévky jsou poléhavé, na konci vystoupavé, s jemně a hustě přitiskle chlupatými letorosty; starší větvičky jsou lysé. Nesou trojčetné, dlouze řapíkaté listy s eliptickými nebo obkopinatými lístky, které jsou krátce řapíčkaté a zhruba 7–20 mm dlouhé a 3–6 mm široké, na líci jsou lysé, na okrajích a na rubu opět hustě hedvábitě chlupaté.

Zhruba 2 cm velké květy vyrůstají po dvou či po třech na kratičkých brachyblastech v úžlabí listů po stranách loňských větví. Jsou rozlišené na zelený, chlupatý, dlouze trubkovitý kalich a jasně žlutou korunu motýlokvětého tvaru. Rozkvétají před rašením listů a následně kvetou i na olistěné rostlině, zhruba od dubna do června. Plodem je 20–35 mm dlouhý, hustě přitiskle chlupatý lusk na bázi s dlouho vytrvávajícím kalichem, obsahuje 2–3 mm velká, lesklá, hnědá semena.

 

Člimník řezenský je světlomilný a teplomilný druh vyrůstající na suchých úzkolistých i širokolistých trávnících), v lesních lemech zejména borových lesů a teplomilných doubrav, na lesních světlinách a křovinatých stráních. Osídluje vysychavé, mělké, písčité nebo kamenité a živinami spíše chudší půdy na silikátovém, sprašovém nebo i vápencovém podloží.

 

Je druhem středoevropského a východoevropského rozšíření. V ČR se vyskytuje dosti hojně v jižní a severozápadní Moravě, povodí Labe, střední a severní Čechy. 

V českém Červeném seznamu ohrožených druhů z roku 2017 je zařazen mezi vzácnější druhy vyžadující další pozornost, zákonem chráněn není.

 

Říše: rostliny 

Podříše: cévnaté rostliny 

Oddělení: krytosemenné 

Třída: vyšší dvouděložné 

Řád: bobotvaré 

Čeleď: bobovité 

 

Rod: kozinec

 

Je to vytrvalá, až 30 cm vysoká rostlina se zpeřenými listy, která v létě kvete modrofialovými květy. Na podzim na bylinách s opylenými květy vyrůstají bíle vlnaté lusky se semeny. Je v české přírodě jedním z původních druhů rozsáhlého rodu kozinec, který je široce rozšířen a tvoří ho téměř 3000 druhů. V české krajině je však na pomalém ústupu a hrozí mu vymizení.

Je rozšířen po západní, střední a severní Evropě (po jih skandinávského poloostrova), v evropské části Ruska, po severním předhůří Kavkazu, ve Střední Asii, na ruské Sibiři i Dálném východě, v Mongolsku a v oblastech severní Číny.

Je teplomilný druh a jeho výskyt v České republice je omezen na nejteplejší oblasti. Těžiště výskytu je v severozápadních Čechách a na jižní a jihovýchodní Moravě. Ojediněle se vyskytuje v severovýchodních Čechách a na střední a východní Moravě, v jiných částech republiky neroste.

Rostlina spíše sušších travnatých porostů na kamenitých stráních, pastvinách, světlých okrajích lesů a křovin, na lesních světlinách teplomilných doubrav a písčitých borů. Nejlépe se mu daří na teplých, suchých, výslunných či jen mírně zastíněných stanovištích.  

Vytrvalá bylina s 10 až 30 cm dlouhými lodyhami, které jsou tenké, vystoupavé, od spodu větvené a vyrůstají z trvalého, hojně rozvětveného oddenku. Lodyhy jsou slabě hranaté, zprohýbané, roztroušeně chlupaté a porostlé složenými, lichozpeřenými listy dlouhými 4 až 10 cm. Listy jsou tvořené osmi až třinácti páry sytě zelených, vejčitých či eliptických, krátce řapíčkatých lístků dlouhých 4 až 15 mm a oboustranně řídce chlupatých. Palisty jsou zelené, spolu srostlé, široce vejčité a okolo 5 mm dlouhé.

Květy jsou modře fialové, asi 16 mm velké, přisedlé, oboupohlavné, mají blanité listeny a v počtu čtyři až třináct vytvářejí krátká, hustá hroznovitá květenství neprodlužující se ani za plodů, která jsou na 5 cm stopkách. Květ má pětizubý, trubkovitý kalich s kopinatými cípy dlouhými 7 mm a hustě porostlými tmavými chlupy. Pyskatá koruna bývá modrofialová až červenofialová, při bázi je nažloutle bílá, nahoře vykrojená pavéza je vejčitá, úzká křídla jsou kratší než pavéza a člunek bývá ještě kratší. V květu je deset dvoubratrých tyčinek (9+1) s nestejně dlouhými nitkami. Semeník obsahuje mnoho vajíček a má rovnou čnělku s bliznou. Květy jsou opylovány hmyzem.

Plod je eliptický, nafouklý, dvoupouzdrý, pukavý lusk dlouhý 12 až 14 mm s šedočernými chlupy. Jeho dolní šev je rozšířen v přehrádku, která sahá až ke švu hornímu. Obsahuje nepravidelně srdčitá semena asi 1 mm velká, která jsou černohnědá a na povrchu hladká. Semena slouží k rozmnožování rostliny.

 

 

 

Lidově nazývaný břes, břasa, erika, řes, jindavec, chvojčina, břesňák, hnidavec, hyndavec, modrý rozchod, suchotinka, vřes skotský, je jediný zástupce rodu vřes.

Latinské rodové jméno Calluna je odvozeno z řeckého slova „k zametání“, jako rostlina určená k výrobě košťat. Druhové jméno vulgaris znamená latinsky běžný, obyčejný.

Vřes je nízkorostoucí keř dorůstající do výšky 20 až 50 centimetrů, nebo vzácně až jednoho metru. Je rozšířen v mnoha zemích Evropy a Malé Asie. Roste v kyselých půdách na výsluní a v polostínu. Je převládající dřevinou na vřesovištích a rašeliništích v Evropě po Turecko a Povolží a také v severozápadní Africe a některých bažinných porostech a kyselých borových a dubových lesích. Je odolný k okusu a regeneruje po občasných požárech.

Vřes kvete v pozdním létě růžově nebo růžovofialovou barvou, ale občas najdeme i bíle kvetoucí rostliny. Uschlý květ na kultivarech i po odkvětu zůstává na rostlině, což vede k zajímavým dekorativním efektům. Plodem je tobolka.

 

Běžný v Evropě (včetně Islandu, Faerských ostrovů a Azor) a Malé Asii, vyskytuje se v rozsáhlých porostech především v severních oblastech. Byl zavlečen do Severní Ameriky a na Nový Zéland, kde je invazivním druhem.

Rozmnožování: Množí se řízkováním (v červenci, srpnu) i semeny

Řez – po odkvětu, zpravidla na podzim, je vhodné vřes seřezat a jednou za 3-4 roky provést silné zmlazení.

Přihnojování a zálivka – vřesovištní rostliny nejsou náročné na množství hnojiva, spíše naopak. Rostliny jsou citlivé na vápník, proto jsou vyráběna speciální hnojiva pro erikoidní rostliny.

 

Vřes je důležitým zdrojem potravy pro ovce a jelenovité, kteří se mohou krmit vrcholky rostlin, když sněhová pokrývka nízce pokrývá vegetaci. Je to velmi populární ozdobná rostlina v zahradách a parcích. Je vypěstováno mnoho odlišných kultivarů odlišných barvami květů, listů, ale i výškou růstu. Odlišné kultivary mají barvy květů od bílé, růžové po širokou škálu purpurové a červené. Období květu u kultivarů zahrnuje rozsah od pozdního července do prosince.

 

Vřes byl používán jako přísada při vaření piva během středověku před používáním chmele. Užití vřesu v pivu bylo pečlivě kontrolováno. Nať vřesu musela být očištěna od zbytku rostliny, protože houby rostoucí na kořenech mohly být halucinogenní nebo toxické.

Vřesový med je vysoce ceněný produkt. Má charakteristickou chuť a texturu. Je pomalu tekoucí, stává se gelem dokud není rozmíchán.

 

V některých oblastech žije pověra, že bílý vřes přináší štěstí, a pruty bílého vřesu jsou prodávány k čarodějným účelům.

Léčitelství: vřesu se přisuzují detoxikační účinky, léčí dnu, pomáhá při revmatismu a otocích nohou. Je doporučován jako lék při zánětech ledvin a močových cest. Má močopudné účinky, dezinfikuje močové cesty, lze jej použít jako sedativum a staří Slované věřili, že pomáhá i proti zlým silám.

 

Vřes je považován za rostlinu, která nemá vedlejší účinky, někteří autoři však uvádějí, že mírně zvyšuje krevní tlak. Doporučuje se neužívat čaj z vřesu déle než po dobu tří měsíců, pak by měla následovat tříměsíční přestávka.

 

Opadavý, listnatý ovocný strom.

Kvete v dubnu až květnu.

Plodem je sladká peckovice.

Výška 30–40 m

 

Opadavý, listnatý, ovocný strom.

Kvete v květnu.

Plodem je tmavočervená peckovice.

Výška 20–40 m.

 

Vytrvalá bylina (sbírá se list)

Kvete od května do července

Plodem je drobná nažka

Výška 5-30 cm.

 

Mohutný listnatý strom 

z čeledi bukovitých.

Plodem je nažka – žalud.

Výška 20–40 m.

 

Keř z čeledi růžovitých.

Kvete v květnu až červnu.

Plodem je jedlý šípek.

Výška 1–3 m

 

Mohutný jehličnatý strom.

Kvete v dubnu až červnu.

Plodem je šiška obsahující semena.

Výška až 40 m.

 

Keř či strom z čeledi růžovitých.

Kvete v březnu a dubnu.

Plodem je trpká peckovice.

Výška až 2 m.

 

Statný jehličnatý strom z čeledi borovicovitých, na zimu opadavý.

Kvete od dubna do června.

Plodem je šiška obsahující semena.

Výška 20–50 m.