Železniční trať Kuřim - Veverská Bítýška - zastavení 9

Do historie se nesmazatelně zapsala trať, která ji čtvrt století spojovala Veverskou Bítýšku s Kuřimí. Se stavbou bylo započato v roce 1910. Na stavbě pracovali lidé z celého světa, kterým se říkalo „bratránci“. Tito stavebníci bydleli v Mezihoří v brlozích, které si udělali v zemi. Trať byla dána do provozu v roce 1911 a sloužila převážně k přepravě kaolinu (z místní kaolínky), dřeva a osob až do roku 1936, kdy ji koupil Baťa a byla kvůli ekonomickým potížím zrušena.

Technické údaje a popis trati (podle projektu z února 1909)

Trasa odbočuje z nádraží Kuřim a jde směrem ku Moravským Kynicím, kdež v km 2,5/8 projektována jest osobní a nákladová zastávka "Mor. Kynice".

Od Mor. Kynic jde trať údolím Kuřimského potoka až ku obci Chudčicím, pro kterouž je v km 6,4/7 navržena osobní a nákladová zastávka "Chudčice". Trasa překračuje hřbet mezi Chudčicemi a Bytýškou výkopem až 15,0 m hlubokým a 150,0 m dlouhým. Tomuto místu nedalo se vyhnouti leč by se prodloužila trať o cca 900 m a postavilo několik železných mostů přes dva potoky, které by se musely navíc částečně regulovati. Od km 7,1 až do konce jest celá trať v obvodu řeky Švarcavy (nyní Svratky), násyp je navržen ještě 1,0 m nad nejvyšší známou vodu z roku 1860. V km 8,0 přichází trasa řeku Švarcavu mostem příhradovým o dvou polích a vchází do konečné stanice Veveří Bytýšky dlouhé 210 m mezi výhybkami.

Celá trať je 8,4 km dlouhá, převýšení mezi stanicemi Kuřim a Vev. Bytýškou je 55 m. Maximální stoupání ve vyšetřené trase jest 18 %.

Projektovaná dráha dopravovala by polní plodiny jako řepu, obilí do závodů na zpracování, přivážela řízky, uhlí a podobné. Kraj celý jest bohatý lesy, ze kterých se dováželo dříví buď stavební neb ku zpracování do Vev. Bytýšky, kde jsou dvě pily a papírna. V městečku zařizuje se závod na těžbu kaolinu, v okolí jsou doly na rudu železnou opuštěné jedině proto, že neměly levného spojení železničního. Vev. Bytýška jest letním sídlem a výletním místem obyvatel města Brna, jež sem dosud povozy neb pěšky přicházejí. Tato okolnost nasvědčuje, že by nová dráha měla silně vyvinutou osobní frekvenci nejen domácích, ale i obyvatel Brna a jeho předměstí.

V současnosti částečně po tělese bývalé železniční trati vede cyklotrasa č. 5231 Mokrá Hora – Kuřim – Veverská Bítýška

Cyklotrasa „Po stopách zrušených železničních tratí“ začíná v brněnské místní části Mokrá Hora. Odtud se vydává společně s tzv. Černohorskou pivní stezkou nejprve ulicemi místní části a následně přibližně v trase staré místní dráhy Brno – Tišnov (tzv. Tišnovka) kolem bývalých železničních stanic Jehnice a Česká (druhá jmenovaná v současnosti funguje jako zastávka ČD) do Lelekovic. Odtud pak pokračuje úbočím Babího lomu lesní cestou kolem památného stromu „Milionův buk“ na Podlesí a podél Podleského potoka a Kuřimky do Kuřimi.

V Kuřimi trasa prochází rovněž po místních komunikacích, včetně rázovitých uliček Podhoří a U Rybníka s výhledem na panorama kuřimského zámku. Dále vede necelý kilometr po silnici II. třídy směrem na Moravské Knínice. Pak pokračuje pokud možno v trase bývalé železniční trati Kuřim – Veverská Bítýška přes Moravské Knínice a Chudčice. Zde stojí druhý památný strom v regionu, dvěstěpadesátiletá „Chudčická lípa“. V tomto úseku je dobře zachováno, a cyklotrasou využito, několik mostků, delší úseky náspů a rovněž i největší stavební dílo na trati: skalní průřez mezi Chudčicemi a Veverskou Bítýškou. Po průjezdu kolem budovy bývalého veverskobítýšského nádraží (dům č. 29) se trasa v centru obce napojuje na mezinárodní cyklotrasu č. 1 Praha – Brno, tzv. Pražskou stezku a na cyklotrasy v jihozápadním okolí Brna, např. údolím Bílého potoka ve směru na Šmelcovnu, Javůrek, údolím Svratky ve směru do Tišnova atd.

Cyklotrasu protíná kromě turistických tras i několik naučných a místních stezek: „Stezka zdraví Mokrá Hora – Lelekovice“, „Stezka krajem říčky Ponávky“, „Naučná stezka Zárubou a Horkou“ v Kuřimi a „Naučná stezka po významných krajinných prvcích“ v obci Moravské Knínice.

Hudba k písni VLÁČEK