Mokré louky za střelnicí - zastavení 9

Mokřadní louka se nachází v údolí Batelovského potoka, Celková plocha významného krajinného prvku je 1,8 ha. Výjimečnost lokality spočívá v tom, že se jedná o poslední fragment původních polokulturních luk nejen na Kuřimsku, ale i v širokém okolí Brna. Představuje mokřadní plochu s výskytem řady druhů z čeledi šáchorovitých, zvláště pak z rodu vysokých ostřic (Magnocariceta).

Z ostřic zde byly zaznamenány: ostřice latnatá, ostřice liščí, ostřice trsnatá, ostřice štíhlá, ostřice srstnatá, ostřice prosová, ostřice zobánkatá, ostřice kalužní. Dále z čeledi šáchorovitých pak skřípina lesní, suchopýr úzkolistý. 

V bažinaté části přiléhající k lesu se vyskytuje vzácná kapradina kapradiník bažinný – jediná lokalita na Brněnsku a tráva zblochan hajní.

Z ostatních rostlin typických pro mokřadní stanoviště se na lokalitě vyskytuje cca 28 rostlin.  Celkem bylo na tomto území registrováno 58 druhů rostlin.

 

Je rod bylin z čeledi šáchorovitých.

Jedná se o rostliny trávovitého vzhledu. Někdy vytváří husté trsy, jindy nikoliv. Lodyhy jsou většinou listnaté, zpravidla trojhranné, vzácněji oblé. Listy jsou bazální i lodyžní. Jsou přisedlé, střídavé, s listovými pochvami. Čepele jsou čárkovité (zpravidla maximálně do 2 cm široké).  Jedná se o rostliny jednodomé i dvoudomé. Květy jsou jednopohlavné a ty se skládají v klasy, které jsou buď jednotlivé (jednoklasé ostřice) nebo dále skládají laty, hrozny či klasy (víceklasé ostřice). Plodem je nažka, která spolu s obalem listenu tvoří mošničku.. Po celém světě je známo asi 2000 druhů, hlavně v oblastech s mírným nebo chladným klimatem. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších rodů cévnatých rostlin. V České republice roste více jak 80 druhů ostřic

Je čeleď jednoděložných rostlin z řádu lipnicotvaré. 

Jedná se o byliny, jsou jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé. Jsou to pozemní rostliny, nebo vodní rostliny kořenící ve dně, vzácněji i volně plovoucí, často s hlízami nebo oddenky. Jsou to jednodomé i dvoudomé rostliny. Lodyhy jsou často trojhranné, vzácněji oblé. Listy jsou často nahloučeny na bázi, vzácněji nikoliv, jsou jednoduché, přisedlé, vzácně řapíkaté, střídavé. Květy oboupohlavné nebo jednopohlavné, jsou v květenstvích, zpravidla kláscích. Klásky mohou být jednotlivé, častěji však vytvářejí složená květenství, např. kružel, latu, hrozen nebo klas z mnoha klásků. Plod je suchý, nepukavý, převážně nažka, výjimečně peckovice. 

Ostřice latnatá Carex paniculata Vytrvalá ostřice z čeledi šáchorovitých, vytváří výrazné trsy na březích vod, v mokřadech a vápnitých lučních prameništích. Výška 40–100 cm	Ostřice liščí Carex vulpina, Vytrvalá ostřice z čeledi šáchorovitých, vytváří trsy na březích vod a vlhkých podmáčených loukách Výška 30–100 cm	Ostřice prosová Carex panicea Vytrvalá netrsnatá ostřice z čeledi šáchorovitých  s plazivými oddenky a tenkými výběžky, roste na vlhkých rašelinných až slatinných loukách. Výška 10–40 cm.
Ostřice ostrá – kalužní Carex acutiformis Šáchorovitý Vytrvalá netrsnatá ostřice z čeledi šáchorovitých s plazivými oddenky roste na vlhčích luzích či živnějších mokřadních olšinách Výška 40–120 cm	Ostřice trsnatá Carex cespitosa Vytrvalá ostřice z čeledi šáchorovitých, vytváří výrazné trsy v mokřadních olšinách na mokrých loukách Výška 30–60 cm	Ostřice zobánkatá Carex rostrata Vytrvalá netrsnatá ostřice z čeledi šáchorovitých s plazivými oddenky roste na rašelinných loukách někdy roste i v mokřadních olšinách. Výška 30–100 cm.

Je řád jednoděložných rostlin.

Jsou to převážně byliny, zřídka netypické dřeviny. Listy jsou většinou jednoduché, střídavé, přisedlé, zřídka řapíkaté, někdy vytváří přízemní růžice, většinou s listovými pochvami. Čepele jsou nejčastěji čárkovité, nedělené, celokrajné nebo s pilovitým okrajem a se souběžnou žilnatinou. Mohou to být jednodomé i dvoudomé rostliny, květy mohou být jednopohlavné nebo oboupohlavné. Květy jsou většinou v různých jednoduchých nebo složených květenstvích, zřídka jednotlivé. 

Pro řád je však typické velké zastoupení rostlin s okvětím nenápadným, někdy přeměněným, zakrnělým až chybějícím, např. lipnicovité, šáchorovité a četné další. Plodem bývá nejčastěji tobolka, bobule, nažka či obilka.

 

Skřípina lesní Scirpus sylvaticus Vytrvalá v trsech rostoucí bylina z čeledi šáchorovitých  s přímou,  bezkolénkovou lodyhou rostoucí z výběžkatého oddenku, roste výhradně na trvale vlhkých až bažinatých půdách, na slatiništích, zamokřených loukách a pastvinách, Výška 30–90 cm	Suchopýr úzkolistý Eriophorum angustifolium Vytrvalá jednoděložná bylina z čeledi šáchorovitých, netvoří trsy, květy mají dlouze chlupatá okvětí. Roste na vlhkých kyselých loukách a mokřadech. Výška 20–60 cm.	Kapradiník bažinný Thelypteris palustris Zelená vytrvalá kapradina z čeledi kapradiníkovitých s nevytrvalými listy, které vyrůstají z plazivého oddenku Roste v bažinných olšinách, na rašelinných loukách, ve vrbových porostech a okrajů rybníků či v lesních bažinách. Výška 20–100 cm.	Zblochan hajní Glyceria nemoralis Vytrvalá, světle zelená tráva z čeledi lipnicovitých se stébly přímými, chabými, roste v místech kde vyvěrá voda na povrch – mokřady, prameniště. Výška 100 cm