Změna velikosti písma

Horní menu

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Obec > O obci > Naučná stezka > Naučná stezka I. okruh > U Rumunů - zastavení 5

U Rumunů - zastavení 5

mapy (1).png

 
Druhou světovou válku pociťovala v každodenním životě také obec Moravské Knínice. Sokolovna sloužila jako sklad materiálu kuřimské zbrojovky, občané poznali i domovní prohlídky, musely se pravidelně odvádět dodávky obilí, brambor, prasat, krav a koní. 28 obyvatel Moravských Knínic bylo totálně nasazeno na práce v Německu a 18 dalších nasazeno v „protektorátě“ na práce v průmyslu a na kopání zákopů. 
 
Ke konci války zažily Moravské Knínice bombardování. 25. srpna 1944 byla bombardována Zbrojovka v Kuřimi a zkušebna leteckých motorů Klöckner.
V dubnu 1945 s přibližující se frontou ruské letectvo bombardovalo německé vozatajstvo a tanky, ukryté v obci v průjezdech domů.  Během 8. května 1945 začal na frontě, která se zastavila na 10 dní ve veverských lesích, pohyb. Fronta začala postupovat k západu. Zdálo se, že to byl také povel Němcům, v obci zabydleným, k ústupu. Začali ničit děla, auta, munici, radiostanice, aby zpomalili postup pronásledujících armád. Ničili na hlavních tazích mosty (v Kuřimi u hřbitova vyhodili most přes trať Kuřim-Veverská Bítýška), ničili Zbrojovku, montáž a zkušebnu leteckých motorů firmy Klöckner v Kuřimi aj. Na Zbrojovce a u Klöcknera vybuchovaly sudy s benzínem a oleji, takže večer to vypadalo jako hořící déšť. Brno bylo v plamenech, odtud se k obci valil kouř, ve vzduchu byla ruská letadla, která ostřelovala světelnými střelami vše, co se pohybovalo, a pro osvětlení cílů vypouštěla spousty magnesiových padáků. Z toho všechno občané Knínic usoudili, že fronta se už brzy přes obec převalí, což se také 9. května 1945 stalo.
 
V noci z 8. na 9. května odtáhly z dědiny téměř všechny německé tanky a dělostřelectvo. Poslední Němci ustoupili 9. května 1945 v dopoledních hodinách, když před tím ještě vyhodili do povětří most přes potok Kuřimku v Dolní brance. Při výbuchu bylo poškozeno i 13 okolních domů. Při ústupu Němci ještě stačili zrekvírovat vozy a koně, takže v obci zůstalo z cca 70 koní pouze 6.   
 
Příchod svobody do naší obce zachytil kronikář Josef Dvořáček takto:
 
Dne 9. května 1945 v 17 hodin 30 minut hrnuli se rumunští vojáci z Písků, z Močidel, z Přední Bukoviny k naší vesničce. Jim vstříc vyšli občané s československým praporem a bílou vlajkou. Rumunští vojáci byli s nadšením uvítáni, hoštěni obyvatelstvem. Hned nato hrnulo se rumunské a ruské vojsko bez přestání po dobu několika dnů přes naši vesnici, protože most u kuřimského hřbitova vyhodili Němci do povětří, takže všechno vojsko objíždělo "bílou silnici" přes Knínice.
U nás zůstalo posádkou asi 300 Rumunů až do 15. června 1945. Vojáci pomáhali lidem při polní práci a když tito od nás odjížděli, dostali na cestu koláče, buchty a nebyly řídké případy, že při loučení plakali lidé a s nimi i vojáci. 
V druhé světové válce nebylo naše obyvatelstvo ušetřeno od pohrom a hrůz této války. Mladí dělníci a studenti byli posíláni na práce do Německa. Mnohý z nich se vrátil domů s podlomeným zdravím, neboť tam pracovali 10–12 hodin, spánku bylo poskrovnu, protože německá města byla dnem i nocí bombardována Angličany a Američany, zvláště v letech 1944 a 1945“.
 
Válka si v obci vyžádala celkem 12 obětí. 
  • 4. října 1941 byl v Kounicových kolejích v Brně Žabovřeskách popraven Oldřich Vlk (*1910). V době zatčení byl účetním firmy MORAGRO Brno. Byl první obětí řádícího nacismu z naší obce.
  • Dne 15. března 1945 zahynul v koncentračním táboře Buchenwald v Německu Oldřich Joukal. 
  • František Helán, Jakub a Aloisie Kučerovi zahynuli v Německu. Josefa Juračku popravili v Německu.
  • Dne 30. dubna 1945 od střepin granátu, který dopadl před dům č. 68, zahynuli: Antonín a Oldřich Kučerovi (otec a syn), František Dubský a Šimon Ondráček. 
  • 9. května 1945 byla naše vesnice pod stálou dělostřeleckou palbou. V tento den odpoledne byl také zabit střepinou granátu Miroslav Kratochvíl. 
  • Jan Pleskač byl zabit granátem v Brně – Řečkovicích.
 
5. května 1946 byl na Pískách u modřínové aleje odhalen pomníček třem rumunským vojákům, kteří padli poslední dny války v našem katastru a byli zde pochováni. Frontasi (svobodník) Mustato Ilie z vesnice Ciresov, okres Olt padl asi 50 m jižně od společného hrobu. Druhý svobodník Michail Constantin, Reg. 31. infanterie Vörsat padl v trati zvané Tříčtvrtníky u Jinačovic a třetí voják padl také poblíž společného hrobu, jeho jméno neznáme – doklady nebyly nalezeny. Na pomníčku je nápis "Čest rumunským vojínům 1945".
21. dubna 1951 byli tito vojáci exhumováni a pozůstatky převezeny na společné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně, skupina 56.
pieta.u.rumunů.jpg pomník U Rumunů.jpg pohřebiště rumunských vojáků v brně na ústředním hřbitově skupina 56.jpeg
 
Památník obětem II. světové války z naší obce, který je v Moravských Knínicích v parku u kostela, byl odhalen 9. května 1946. Na pomníku jsou vyryta jména obětí a místo, kde zahynuli.  
Pod státním znakem je nápis:
"Lépe zemřít ve stoje, než–li žít v kleče."
 
Pamatnik odhaleni.jpg P4220004.jpg
 
 
Pro občany Moravských Knínic skončila válka 9. května 1945.